DERATIZACE

 

 Zajišťujeme celoplošnou deratizaci obcí, měst a městských částí.

DERATIZACE je činnost, která vede k vyhubení či ke snížení počtu hlodavců v zamořeném prostředí. Deratizaci provádíme v prostorách, kde hrozí riziko poškození zdraví a majetku člověka ať již přímým kontaktem s hlodavcem či nepřímo přes napadené potraviny, trus a moč. Nezanedbatelným faktem je i šíření blech a roztočů, které mohou napadat člověka i domácí zvířata a jsou taktéž přenašeči původců různých onemocnění, viz. Zoonózy.

 

Krysa (Rattus rattus)

Rattus rattus

Krysa je synantropní druh a je stejně jako potkan rozšířena téměř po celém světě. V ČR byla krysa vytlačena potkanem a její výskyt je omezen na povodí řeky Labe, zejména v severní části jeho toku.

Morfologie

Délka těla se pohybuje v rozmezí 15-25cm, má tenký dlouhý ocas přesahující délku těla. Dosahují hmotnosti těla kolem 250g.

Rozmnožování

Březost samice trvá 21 dnů, rodí se nidikolní (holá, slepá, neslyšící) mláďata, která pohlavně dospívají za 3 měsíce dnů. Nejčastěji je v jednom vrhu 5-10 mláďat. Samice může mít během jednoho roku až 6 vrhů mláďat. Dožívají se přibližně dvou let.

Chování

Krysy na rozdíl od potkana často obývají půdy, prostory nad stájemi či sýpkami a mají rády suché prostředí. Jsou obratnější než potkan a umí velmi dobře šplhat. Živí se téměř výlučně rostlinnou potravou.

Rozlišovací znaky krysa vs. potkan

  • Potkan má kratší ocas než tělo, u krysy je tomu naopak či je ocas stejně dlouhý.
  • Po překlopení uší směrem dopředu nedosahují u potkana uši k oku, u krysy uši oko překrývají.
  • Potkan má čenich tupý, krysa má čenich více špičatý.

 

Myš domácí (Mus musculus)

Mus musculus

Myš domácí je synantropní (žijící v blízkosti člověka) druh a je rozšířena po celém světě s vyjímkou velmi chladných oblastí (Arktida, Antarktida). Žije v blízkosti lidských obydlí, ve volné přírodě žije na polích, v lesích a parcích.

Morfologie

Velikost myši se pohybuje mezi 7-10 cm, ocas je o málo kratší než tělo. Dosahují hmotnosti těla kolem 30g.

Rozmnožování

Myš domácí je velmi plodná. Při dobrých podmínkách může mít myš za rok 8-10 vrhů po 4-8 mláďatech. Mláďata jsou nidikolní (holá, slepá, neslyšící) a pohlavní dospělosti dosahují za 6 týdnů. Březost trvá 3 týdny. Dožívají se 2-4 let věku v závislosti na životních podmínkách.

Chování

Myš domácí je aktivní zejména před setměním a v noci, kdy se vydává za potravou. Má velmi dobrý čich a sluch, oproti tomu zrak není u myši nijak dobrý. Při infestaci prostředí myší domácí je cítit typický myší zápach, který pochází z moči, trusu a myší srsti. Potrava je rostlinná, nejraději obilná, nicméně zkouší přijímat cokoliv co se jim naskytne. Dokážou způsobit velké škody ve skladech potravin a kontaminovat zásoby močí, trusem a přenášet různé původce onemocnění.

 

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Arvicola terrestris

Hryzec vodní se vyskytuje téměř v celé Evropě včetně České republiky a Slovenska, obývá také podstatnou část Asie.

Morfologie

Délka těla Hryzce vodního se pohybuje v rozmezí 12-23 cm, délka krátce osrstěného ocasu pak mezi 7-13 cm. Váha těla se pohybuje v rozmezí 60-300 gramů. Hryzec vodní má velmi malé ušní boltce, téměř ukryté v srsti, která může mít hnědou, hnědočernou i černou barvu.

Rozmnožování

Samice mohou mít v průběhu roku 3-5 vrhů o velikosti 4-6 mláďat, ale vyskytují se i početnější vrhy o deseti a více mladých. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 2-3 měsíců. Březost samic trvá 3 týdny. Délka života se v závislosti na podmínkách pohybuje kolem 1,5 roku, v zajetí déle.

Chování

Výskyt Hryzce vodního je vázán zejména na potoky, řeky a rybníky, lze ho však najít i na loukách. Je aktivní po celý den. V březích vodních toků a rybníků hloubí nory, které mohou dosahovat značné délky i kolem jednoho sta metrů. Živí se zelenou potravou a konzumuje i podzemní části rostlin. Tímto způsobem dokáže v sadech zcela zlikvidovat kořenový systém zejména mladých ovocných stromů, v zahradách pak škodí ohryzáváním kořenové zeleniny a cibulovin.

Potkan (Rattus norvegicus)

Rattus norvegicus

Potkan je synantropní (žijící v blízkosti člověka) druh, který se z východní Asie rozšířil téměř do celého světa. U nás díky své přizpůsobivosti vytlačil a nahradil krysu se kterou bývá také velmi často zaměňován. Výskyt krys je tak v ČR dle dostupných informací omezen na povodí řeky Labe od hranic s Německem zhruba po město Kolín (souvisí s lodní dopravou po Labi).

Morfologie

Délka těla se pohybuje v rozmezí 20-30cm, tlustý šupinatý ocas je kratší než tělo, menší uši u potkana nedosahují při přehnutí dopředu k oku, váha se v závislosti na věku a pohlaví pohybuje v rozmezí 150-500g. Potkani chovaní jako pet zvířata či v laboratorních podmínkách mohou dosahovat i vyšších hmotností.

Rozmnožování

Březost samice trvá 21-23 dnů, rodí se nidikolní (holá, slepá, neslyšící) mláďata, která pohlavně dospívají za 60-70 dnů. Nejčastěji je v jednom vrhu 7-10 mláďat, nicméně nejsou vyjímkou i vrhy s počtem 15ti mlaďat. Délka života potkana je 1 až 2,5 roku. Vyššího věku se mohou dožít potkani chovaní jako pet zvířata či potkani laboratorní.

Chování

Aktivita potkanů bývá nejvyšší před setměním, rozedněním a v nočních hodinách. Na rozdíl od krys se nepohybují ve vysokých výškách, neběhají po trámech či po střechách. Jsou dobří plavci a umí šplhat, nejsou však tak obratní jako krysy a nedokážou přebíhat např. po kotvících lanech lodí. Potkani jsou velmi přizpůsobiví a budují si doupata v různých materiálech a prostředích. Většinou si však doupata vytvářejí na zemi, hloubí nory a dokážou prokousat i slabší betonový povrch či zeď. Jsou známy i případy agresivního chování a napadení člověka, zejména pokud se hlodavec cítí ohrožen. Snažit se vyhubit potkany v uzavřené místnosti lopatou zásadně nedoporučujeme, potkan dokáže vyskočit do značné výšky a následné pokousání může mít z hlediska přenosu infekcí vážné následky. Více viz. Zoonózy.

Rozlišovací znaky potkan vs. krysa

  • Potkan má kratší ocas než tělo, u krysy je tomu naopak či je ocas stejně dlouhý.
  • Po překlopení uší směrem dopředu nedosahují u potkana uši k oku, u krysy uši oko překrývají.
  • Potkan má čenich tupý, krysa má čenich více špičatý.

 

Hraboš polní (Microtus arvalis)

MIcrotus arvalis

Hraboš polní se vyskytuje téměř v celé Evropě včetně České republiky a Slovenska. V našich podmínkách obývá pole, louky, zahrady a může pronikat i do zemědělských objektů (sýpek, skladů, krechtů), kde mohou působit významné škody na uskladněných komoditách. Hraboš je velmi adaptabilní a dokáže žít i ve vyšších nadmořských výškách např. Tatranský národní park.

Morfologie

Hraboš polní bývá velmi často zaměňován s myší domácí. Má však na rozdíl od myši menší uši, zavalitější tělo měřící zhruba 11 cm a krátký ocas měřící kolem 3,5 cm.

Rozmnožování

Samice může mít v průběhu roku 3-10 vrhů po 4-10 mláďatech. Březost trvá 3 týdny. Samičí mláďata pohlavně dospívají již ve 13tém dni života a vzhledem k délce březosti mohou tak mít mladé již kolem 35tého dne života. Délka života se pohybuje v závislosti na podmínkách mezi 1-2 roky.

Chování

Hraboš je obyvatelem luk, polí, zahrad a v období přemnožení může obývat i lesy. Je aktivní po celý den, aktivitu v rámci celého dne přerušuje vždy několikahodinovým obdobím klidu. Hraboš je společenský tvor tvořící kolonie a hloubící si nory, jejichž východy bývají spojovány ušlapanými cestičkami. Vzhledem k vysoké plodnosti hraboše dochází v 3-5letých cyklech k přemnožení populace, která poté pod vlivem stresu, nedostatku potravy a onemocnění téměř vyhyne. V letech přemnožení působí hraboši velmi významné škody v zemědělství. Dále mohou škodit v zahradách, kde okusují kořínky, hlízy, zeleninu a v lesích kde okusují kůru na vysázených stromcích. Je také přenašečem původců onemocnění přenosných na člověka.

JSME PROFESIONÁLOVÉ

Osvědčení o odborné způsobilosti

Každý pracovník provádějící DDD činnost by měl mít osvědčení o odborné způsobilosti. Toto osvědčení vám musí na vyžádání doložit. 

Lubomír Smolík: 775 984 777; MVDr. Daniel Honzák: 601 362 447