• Štěnice postelní je celosvětově na vzestupu a nejinak je tomu i v ČR.
  • Se štěnicemi se lze setkat v hotelích, ubytovnách, školách, divadlech, dopravních prostředcích apod.
  • Oplozená samička může klást 5-15 vajíček denně. Za život může jedna samička naklást 200 až 500 vajíček.

Štěnice postelní nasátá krví.

  • Hladové štěnice mohou při hledání hostitele cestovat až na vzdálenost 20 m za noc.
  • Mnohé kmeny jsou rezistentní k insekticidům, zejména pak k insekticidům ze skupiny pyrethroidů.
  • Přenos původců onemocnění na člověka je sporný, doposud všal nebyl jednoznačně prokázán.

Spodní strana postele: štěnice, vajíčka, trus.

 - Jsme profesionálové, máme za sebou stovky domácností zbavených štěnic -


Štěnice jsou kosmopolitně se vyskytující skupina hmyzu a v našich zeměpisných podmínkách se můžeme setkat se čtyřmi druhy, a to s na člověku parazitující štěnicí postelní (Cimex lectularius) a štěnicí tropickou (Cimex hemipterus), která má na našem území pouze ojedinělý a spíše příležitostný výskyt, dále pak s na člověku neparazitující štěnicí ptačí (Oeciacus hirundinis) a štěnicí netopýří (Cimex pipistrelli).

Štěnice ptačí 

(Oeciacus hirundinis)

Štěnice ptačí je primárním parazitem ptáků, zcela běžně ji lze nalézt v hnízdech vlaštovek a jiřiček. Do lidských obydlí se může dostat pouze ve vyjímečných případech. S ohledem na ochranu drobného ptactva není tedy třeba již zahnízděným ptákům hnízda shazovat.

Štěnice netopýří

(Cimex pipistrelli)

Štěnice netopýří je primárním parazitem netopýrů a do lidských domovů se dostává zcela vzácně. Na svých tělech ji mohou přenášet netopýři rezaví a pokud se poté štěnice dostane do obytných prostor není schopna se po sání lidské krve dále rozmnožovat, v zimním období hibernuje.

Štěnice tropická

(Cimex hemipterus)

asdfasdfasdfasdf

Štěnice tropická je dalším druhem, který primárně parazituje na člověku. Na našem území se vyskytuje pouze příležitostně a je schopna se se štěnicí postelní pářit, nicméně sperma samečků je pro štěnici postelní toxické, způsobuje sterilitu a kratší přežitelnost. Špatně snáší nízké teploty.


Vzhledem k rozšíření štěnice postelní a její vzrůstající incidenci na našem území jsme započali s osvětou formou školení a přednášek. Tuto činnost poskytujeme zejména ubytovacím zařízením, provozovatelům veřejných prostor či firmám jejichž zaměstnanci jsou vysíláni do "rizikových" zemí (např. USA, Anglie, Francie). Pro více informací nás prosím kontaktujte.


 

Štěnice postelní | postelová | domácí

 

Výskyt

Štěnice postelní je z pohledu entomologa úžasně adaptovaný, z pohledu člověka mající štěnice v ložnici, velmi obtížný a obtěžující krevsající parazit s noční aktivitou. Její výskyt na našem území rapidně stoupá a zcela zásadně neplatí, že se vyskytují pouze ve špatně udržovaných obydlích se špatnými hygienickými návyky. Lze je nalézt v bytech, celých bytových domech, kancelářích, hotelích či zdravotnických zařízeních. Problematika štěnic je stále aktuálnější a s určitou nadsázkou se dá říci, že se šíří téměř exponenciální řadou. Názory mnoha lidí, že štěnice vyskytující se ve střední Evropě pochází od populace z východní části evropy jako je Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko a dále na východ jsou velmi pravděpodobně mylné. Předpokládá se a novodobý výzkum tomu nasvědčuje, že rezistentní kmeny štěnic (odolné k určitým chemickým látkám) pochází právě naopak ze západních zemí, jako je zejména, USA, Anglie či Francie. Za příčinu novodobého rozmachu štěnic stojí rozvoj cestovního ruchu, dostupnost letecké dopravy a zákaz používání DDT, stejně jako vysoký populační obrat štěnic ve kterém může relativně snadno dojít k mutacím v genomu vedoucím k rezistenci. Nezanedbatelný je také fakt, že se v mnoha případech podaří přítomnost štěnic odhalit již ve stadiu výraznějšího napadení, v raných fázích zamoření není jejich přítomnost mnohdy patrná a případné kožní léze jsou velmi často sváděny na komáry.

 

Vývojový cyklus

  • 1 vajíčko
  • 5 nymfálních stádií
  • 1 dospělec (samička nebo sameček)

Samečci štěnic kopulují se samičkami traumaticky - speciálním orgánem propichují jejich tělo (nejčastěji spodní část zadečku) a ukládají do tělní dutiny spermie. 

  • Doba sání krve: 5 - 20 minut, doba mezi dvěma sáními: 3 - 15 dnů.
  • Délka života dospělců: 6 - 24 měsíců, od vajíčka do vajíčka 40 - 70 dnů.
  • Kladení vajec po páření: za 3 - 10 dnů, množství: 5 - 15 vajec denně.
  • Doba líhnutí: 7 - 15 dnů, přechod mezi dvěma stádii: 3 - 7  dnů.
  • Celková produkce jedné samičky: 200 - 500 vajíček.

Morfologie, biologie

Štěnice je krevsající bezkřídklý ektoparazit s proměnou nedokonalou (chybí stádium kukly). Velikost dospělých jedinců se pohybuje kolem 5 mm v závislosti na nasátí. Tělo je dorsoventrálně oploštělé což umožňuje štěnicím ukrývat se ve velmi malých a úzkých prostorech. Vajíčka jsou přilepována k drsnému povrchu a v závislosti na okolní teplotě se z nich za 7 - 15 dnů líhnou malé "průhledné" nymfy (N1). Každé nymfální stádium se musí nasát krve a poté se svléká a přechází do vyššího vývojového stádia, dospělci sají krev celý život. Optimální teplota pro vývoj štěnic je 22 - 25 °C, při nižžších teplotách vydrží hladovět i několik měsíců a při teplotách pod 16 °C přestávají být aktivní. V chladnějších podmínkách mohou žít i 24 měsíců.

 

Místa výskytu - kde štěnice hledat

Všechna vývojová stádia štěnic se shromažďují ve společných úkrytech pod vlivem vylučovaného agregačního feromonu, kde dospělci tvoří asi jednu třetinu populace. V těchto úkrytech tráví většinu času a krev sají nejčastěji v noci, kdy je hostitel v klidu, hladové však mohou sát i ve dne. 

Nejčastější místa nálezu štěnic

  • Konstrukce postelí, zejména v místech spojů a částí přiléhajících ke stěně či za švy čalounění.
  • Matrace, jejich švy, zipy, pružiny.
  • Pod tapetami, koberci, obrazy, za podlahovými lištami.
  • Nábytek v bezprostřední blízkosti postele.
  • V silně infestovaných bytových jednotkách či domech prakticky kdekoliv.

Místa úkrytu lze rozpoznat podle nálezu živých štěnic jejich svleček (exuvií), vajíček a jejich obalů či trusu.

.

Šíření štěnic - odkud a jak se k Vám mohou dostat

Za novodobým rozmachem štěnic stojí rozvoj cestovního ruchu, dostupnost letecké dopravy a rezistence k insekticidům. Štěnice se šíří pasivně jako "pasažéři", ale i aktivně vlastními silami.

Nejčastější způsob přenosu:

  1. V zavazadlech po návštěvě infestovaných prostor: hotely, ubytovny, domácnosti.
  2. Návštěva lidí pohybujícíh se v zamořeném prostředí: hotely, ubytovny, domásnosti, kamiony...
  3. Koupí nebo darováním nábytku z druhé ruky (bazarový nábytek). 
  4. Pasivní přenos v rámci návštěv mezi vlastníky a nájemníky bytových jednotek bytového domu.
  5. Aktivní přenos v rámci bytového domu: prostupy topenářských trubek, chodby, fasáda, stoupačky.
  6. Veřejná doprava - vlaková, autobusová, letecká, mhd, veřejná místa.

Pasivní přenos:

  • jakékoliv dopravní prostředky, nábytek, obrazy, elektronika
  • lidé a zvířata ze silně zamořených prostor
  • šatstvo, zavazadla

 Aktivní přenos:

  • Příčiny aktivní migrace štěnic do okolí - 1. nedostatek potravy a hladovění, 2. útěk již oplozených a shromažďujícímu feromonu odolávajícíh samiček, které utíkají před traumatickou kopulací ze strany samečků.
  • V rámci bytového domu kolem prostupů topení, přes chodbu, po fasádě a ve stoupačkách.
  • Při nedostatku potravy (spící člověk) začínají nejdříve migrovat dospělci a vyšší vývojová stádia.
  • Štěnice jsou při hledání potravy schopné urazit 20 - 50m za noc.

Sání krve

Štěnice reagují na teplo, koncentraci vydýchaného oxidu uhličitého  a produkty potních žláz, na člověka nalézají ze vzdálenosti cca 1,5 m. Krev sají na odkrytých částech těla jako jsou ramena, paže, nohy, záda a obličej. Zhruba 5% jedinců napadených štěnicemi nevykazuje žádnou reakci, takoví lidé jsou ideálním zdrojem potravy a taktéž je velmi snadno přenášejí. Následná reakce na bodnutí je dána imunitní reakcí organismu na bílkoviny ve slinách, vypouštěných při sání. Bodnutí štěnice lze jen s obtížemi či vůbec nelze odlišit od bodnutí jiných druhů hmyzu. Sání krve trvá 15 - 20 minut dle vývojového stádia. Krev sají v závislosti na teplotě okolního prostředí v rozmezí 3 - 15 dnů. Pokud jsou optimální podmínky pro vývoj, což je dostatek potravy a teplota v rozmezí 20 - 25 stupňů je vývoj rychlejší a štěnice aktivnější - z hlediska hubení jsou takové teploty vzhledem k reziduální účinnosti většiny chemických látek výhodnější.  

 

Štěnice postelní - dopad na zdraví lidí

Štěnice postelní jsou významnou socio-ekonomickou zátěží a představují velký problém pro veřejné zdraví. Štěnice vypouští do rány své sliny, bílkoviny v nich obsažené jsou zodpovědné za imunitní rekaci organismu a následné dermatologické změny se mohou prezentovat formou makulopapulozních lézí, kopřivky či celkovou reakcí organismu a anafylaktickým šokem. Na druhou stranu imunitní systém určité části lidské populace na bodnutí a antigeny štěnic vůbec nereaguje - k sání krve na takových jedincích sice dochází, ale bez prezentace dermatologických lézí.

Štěnice jako vektor infekčních agens

Mezi lety 1980 – 2017 bylo publikováno množství klinických a laboratorních studií zabývajících se problematikou přenosu původců onemocnění ze štěnic na člověka. V nedávné studii bylo navrhnuto 45 patogenů jako možných kandidátů pro přenos štěnicemi, nicméně úloha štěnice jako vektora infekčních onemocnění nebyla doposud jednoznačně prokázána. Autoři literární rešerše (Bed bugs and possible transmission of human pathogens: a systematic review) z roku 2016, která se zabývá doposud uveřejněnými odbornými články s klinickými a laboratorními studiemi toto tvrzení podporují. Taktéž předpokládají spolu s autory několika dalších odborných článků, že štěnice pravděpodobně obsahují “neutralizační faktory“, které tlumí virulenci patogenů a tím snižují schopnost štěnic přenášet infekční onemocnění. K prokázání úlohy štěnice jako vektora infekčních agens je třeba dalších studií.

Štěnice a jejich vliv na psychickou kondici napadených lidí

Autoři klinické studie (Psychological Effects of Bed Bug Attacks) uvedené v odborném časopise The American Journal of medicine, která se zabývala dopadem přítomnosti štěnic na psychické zdraví lidí uvádí, že se souhrn poruch vyskytujících se u napadených, dá klasifikovat jako posttraumatická stresová porucha (PTSD - posttraumatic stress disorder). Psychické následky jako reakce na bodnutí štěnicí se u některých lidí projevují jako nespavost, úzkostné stavy, flashback (záblesk minulosti, při kterém se člověk chová tak, jakoby se v minulosti prožitá situace či nepříjemná událost znovu opakovala), noční můry, hyperexitace či osobní dysfunkce.

 

 

Škody

Pokud pomineme škody na psychickém stavu lidí žijících v zamořeném prostředí mohou štěnice "škodit" specifickým zápachem, pocházejícím ze sekretu produkovaného speciálními žlázami. Při vyšším stupni infestace znehodnocují nábytek svým trusem, vajíčky a svlečkami. Za škody lze také označit narušení mezilidských a sousedských vztahů v bytových domech. 

 

Při každém zásahu se snažíme srozumitelně předat maximální množství informací o daném škůdci a způsobu jeho hubení. Vždy vystavujeme protokol o provedené práci, kde jsou uvedeny veškeré informace o zásahu a pokyny pro vlastníka ošetřeného prostoru.

 

Lubomír Smolík: 775 984 777; MVDr. Daniel Honzák: 601 362 447